John Flavel (1628–1691) se narodil v anglickém Bromsgrovu do rodiny nonkonformního kazatele Richarda Flavela, který byl zároveň Flavelovým prvním učitelem v předmětech víry a náboženství. Později studoval na univerzitě v Oxfordu. Roku 1650 byl ordinován do kazatelské služby a na čas sloužil ve městě Diptford.

John Flavel se oženil, ovšem manželka zemřela během svého prvního porodu i s dítětem roku 1655. O rok později se Flavel rozhodl oženit znovu a současně přijal povolání do služby v Dartmouthu. Ačkoliv zde za svou práci přijímal nižší mzdu, užitek jeho služby narůstal a mnoho lidí se díky jeho kázání obrátilo. Zde vstoupil ve známost jako kazatel, jenž je schopen srozumitelného výkladu Písma, jasných a názorných přirovnání, usvědčujících argumentů, sebezpytující aplikace Biblické pravdy a poskytování útěchy ztrápeným duším. Politické poměry okolo roku 1660 však nonkonformním duchovním odepřely možnost svobodně kázat. Navzdory tomu John Flavel ve své službě potajmu pokračoval. Při jedné příležitosti dokonce cestoval na koni v přestrojení za ženu ve snaze navštívit členy své farnosti, jimž chtěl posloužit. V jiné chvíli zase pronásledován královskými hlídkami strhnul svého koně i se sebou z útesu do moře, aby unikl zatčení.

Roku 1665 se přestěhoval do Slaptonu, kde kázal nemalým zástupům na různých skrytých místech v hustých lesích. Roku 1672 vydal anglický, skotský a irský král Karel II. Stuart Deklaraci o shovívavosti, čímž vymanil nonkonformní kazatele z ilegality. Po pouhém jednom roce však deklarace pozbyla platnost a Flavel byl opět donucen sloužit potají. V tu dobu zemřela jeho druhá žena. Oženil se tedy po třetí a toto šťastné manželství trvalo celkem jedenáct let. Okolo roku 1682 John Flavel pronásledován hledal útočiště v Londýně u svého přítele, Williama Jenkyna, a tehdy zemřela i jeho třetí manželka. Flavel se oženil po čtvrté a roku 1684 se vrátil zpět do Darthmouthu, kde byl autoritami držen v domácí vazbě, odkud však nadále kázal mnoha lidem tváří v tvář vládní opozici.

Krále Karla II. po jeho smrti roku 1685 na trůnu vystřídal jeho římskokatolicky orientovaný bratr Jakub II. Stuart, který ovšem navzdory svému vyznání vydal roku 1687 novou Deklaraci o shovívavosti, která zprostředkovala svobodu náboženského vyznání na britských ostrovech. Poslední čtyři roky Flavelova života tak byly požehnány možností svobodně a veřejně kázat značnému množství lidí. Jeho zdraví se ale začalo velmi rychle zhoršov