Když Darwin roku 1859 vydal svou knihu O vzniku druhů, byla jeho teorie pociťována jako zásadní změna pohledu na svět. Evolucí se rozumí neřízený vývojový proces, kde si příroda vystačí sama; biblický princip stvoření s jeho transcendentním přesahem byl odmítnut jako překonaný: „Darwin ve své knize zpochybnil všechno, čemu lidé věřili o lidské duši, o Bohu nebo o smyslu života.“ Prvním otřesem pro toto sebevědomí bylo objevení genetického kódu a molekulárního základu života o sto let později. Reakcí byl vznik neodarwinistické syntézy, předstírající, že to pro naturalistický výklad života neznamená žádný problém. Dnes se ale ukazuje, že je to podobné, jako psát historii katedrál s vyloučením architektů - nelze se tak dobrat pravdy. Pokračující výzkum o informačním základu života a o složitosti mikrosvěta buňky evoluční ortodoxii dále zpochybnil a vyústil do vzniku teorie inteligentního plánu, jako diametrálně odlišného přístupu k živému světu. Znovu tak dochází k tomu, že věda někdy musí zcela změnit způsob svého pohledu na svět, podobně jako v případech spojených se jmény Kepler, Newton, Pasteur, Einstein či Planck. Nyní je na řadě biologie.

Ing. Josef Potoček (*1943) absolvoval VŠCHT Praha (Vysoká škola chemicko-technologická). Pracoval v oblasti mikroelektroniky (VÚEK Hradec Králové) a makromolekulární chemie (SAV Bratislava). V letech 1990–2009 působil v komunální politice a ve veřejné správě. Problematiku evoluční teorie sleduje z hlediska své původní profese. Je autorem publikací Stvoření či evoluce? (1992), Informace a život (2018), desítek článků a recenzí v časopisech a na internetu, k tématu překládá (vesměs knihy a letáky od Wernera Gitta), přednáší na školách, ve sborech i pro veřejnost. S manželkou Milenou mají syna Blahoslava a těší se z vnoučat Davida a Klárky