Jan Amos Komenský se narodil roku 1592 v jihomoravské Nivnici a své rané mládí strávil v Uherském Brodě. Záhy však osiřel (pravděpodobně okolo roku 1604), načež pobýval u své tety ve Strážnici. V letech 1608–11 navštěvoval bratrskou školu v Přerově. Poté se věnoval univerzitnímu studiu bohoslovectví v německém Herbornu a Heidelbergu. V roce 1616 se stal kazatelem Jednoty bratrské a od roku 1618 vedl bratrský sbor ve Fulneku, kde poznal svou první ženu, Magdalénu Vizovskou. Po porážce stavovských jednotek římskokatolickými vojenskými silami v bitvě na Bílé hoře (1620) opustil Komenský Fulnek a skrýval na různých místech v Čechách. Kromě pronásledování tehdy zakusil osobní ztrátu, Komenského manžel-ka Magdalena a jejich dvě děti zemřeli na morovou ránu. Roku 1624 začal Komenský působit v Brandýse nad Orlicí pod ochranou Karla staršího ze Žerotína, příznivce a mecenáše Jednoty bratrské, jehož otec, Jan ze Žerotína, podporoval překlad a vydání Bible kralické (1579–1593, 1613). Zde se Komenský seznámil se svou druhou manželkou, Marií Dorotou Cyrilovou.

Vydání Obnovení zřízení zemského (1628) znemožnilo svobodu náboženského vyznání v českých zemích. Komenský se proto přesunul do polského Lešna, kam se kvůli rekatolizačnímu nátlaku odebralo mnoho českých exulantů. Uzavření Vestfálského míru (1648) mezi římskokatolickou a protestantskou částí Evropy ovšem naděje českých emigrantů na návrat do vlasti zcela rozdrtilo. Komenský proto pobýval v Lešně, střídavě zde strávil celkem 19 let života. Zastával pozici gymnaziálního učitele, sekretáře, archiváře, a také biskupa Jednoty bratrské. V Lešně ale postihly Jana Amose Komenského další dvě životní tragédie. Nejprve zemřela jeho druhá manželka Marie Dorota (1648). O rok později se oženil potřetí, tentokrát s Johankou Gajusovou. Roku 1656 zasáhl Lešno odboj polských partyzánů brojících proti švédské invazi. Nastal veliký požár, Komenský spolu s rodinou unikl smrti jen o vlásek, avšak většina jeho díla shořela v plamenech. Komenský se ovšem nevzdal, přesunul se do Amsterdamu, kde usilovně pokračoval v práci až do své smrti roku 1670.