Benjamin Morgan Palmer (1818–1902) se narodil v jihokarolínském městě Charleston. Jeho život je doprovázen silným zájmem o studium teologie, který ovšem nepředstavoval náhradu ryzí zbožnosti. V mládí studoval na školách Amherst College, Georgijské Univerzitě a na Columbijském teologickém semináři. V letech 1841–1842 sloužil v presbyterním sboru ve městě Savannah, stát Georgia. Posléze se dvanáct let věnoval službě v presbyterním sboru v jihokarolínském městěColumbia. Během tohoto období pokračoval ve studiu teologie. Roku 1852 obdržel doktorát (DDiv) na Oglethrope University. Později, roku 1870, získal profesuru v oboru teologie (LL.D) na Westminster College ve městě Fulton, stát Missouri. Nejdelší úsek svého života strávil pastorační službou v presbyterním sboru v New Orleans, stát Louisiana (1856–1902).

Benjamin M. Palmer byl již za svého života považován za vlivného kazatele, moudrého, pokorného a soucitného rádce a muže modlitby. Zakusil mnohé životní těžkosti. Manželka, s níž se roku 1841 oženil, mu v roce 1888 zemřela doslova v náručí. Nedlouho předtím manželé Palmerovi ztratili syna a čtyři dcery. Ani samotný B. M. Palmer se nevyhnul tragickému konci. V pokročilém věku (84 let) byl na ulici v New Orleans sražen jedoucím automobilem. Následkům zranění brzy nato podlehl. Je pochován na hřbitově Metairie Cemetery v témže městě.

Zajímavou kuriozitou je skutečnost, že Benjamin M. Palmer otevřeně hájil zájmy jihoamerické nezávislosti. Neodmítal dokonce ani otroctví, přestože pravděpodobně v umírněné podobě. V průběhu Americké občanské války (1861–1865) často kázal vojákům jihoamerické konfederační armády. Byl zajat znepřátelenými jednotkami severoamerické Unie. Na konci války, po porážce vojsk jižní Konfederace, byl však propuštěn na svobodu. Vrátil se zpět do New Orleans. Usiloval o obnovení válkou zdevastovaného sboru a sloužil zde až do své smrti roku 1902.

Thomas Goodwin (1600–1680) se narodil do prostředí věřící rodiny žijící v anglickém městě Rollesby. Thomasovi rodiče, Richard a Katherine Goodwinovi, se snažili svého syna vychovávat ve zbožnosti již od útlého věku. Ve věku třinácti let zahájil svá studia na Christ’s College v Cambridgi. Zde se zaměřil především na zdokonalování rétoriky a znalostí v oblasti arminiánské teologie. Jeho přáním bylo stát se populárním kazatelem. Roku 1617 obdržel bakalářský titul a později, roku 1619, v rámci studia na St. Catharine’s Hall, také magisterský titul.

Kazatelští kolegové v Cambridgi Goodwinovi vytýkali jeho povrchní řečnický styl a upozornili ho na nedostatky arminiánského učení. V té době se v univerzitním prostředí setkal s významnými puritánskými teology a kazateli jménem Richard Sibbes (1577–1635) a John Preston (1587–1628). Dne 2. října 1620, na základě Sibbesova kázání, došel T. Goodwin k pravému pokání a obrácení. Od roku 1625 působil jako ordinovaný kazatel sboru Trinity Church. Roku 1639 byl nucen odcestovat do Nizozemí. Popudem mu byl nátlak tehdejšího anglikánského arcibiskupa Williama Lauda (1573–1645), který vyžadoval podřízenost všech duchovních v rámci svých ekumenickým a protikalvinistickým snah. William Laud byl nakonec své funkce zbaven a Thomas Goodwin se na výzvu parlamentu vrací do rodné země roku 1641. Poté působil jako lektor univerzity v Oxfordu a později se stal také kancléřem Magdalen College. Ve své kazatelské a učitelské praxi se Thomas Goodwin držel především pravdy Písem a kalvinistického učení. Spolu s dalšími osobnostmi nezávislých sborů sestavil znění Savojského prohlášení (1658), jež vychází z Westminsterského vyznání víry (1646). Toto prohlášení vstoupilo ve známost jako stěžejní dokument britského kongregacionalismu (později i amerického).

Roku 1660 se vlády v Británii ujal král Karel II. Stuart. V té době vliv puritánů poněkud slábnout. T. Goodwin byl nucen Oxford opustit. Spolu s většinou členů svého sboru se přesunul do Londýna. Poslední léta svého života Thomas Goodwin věnoval kázání, pastoraci a spisovatelské činnosti. Zemřel roku 1680 ve věku osmdesáti let.