...knihy, které nechávájí
promluvit Bibli
O majestátu božského charakteru, který vyvolává úžas a vzbuzuje úctu
Povědomí, že je Bůh velký v moudrosti, úžasný v moci a stále plný milosrdenství, pokládají mnozí za jakousi obecnou znalost. Zamýšlet se však nad věcmi, které se blíží adekvátní představě o Jeho existenci, přirozenosti a vlastnostech, jak jsou odhaleny v Písmu, je něco, čemu se v této zkažené době věnuje jen málo lidí. Bůh je ojedinělý ve Své vznešenosti. "Kdo je mezi bohy jako ty, Hospodine? Kdo je jako ty, tak velkolepý ve svatosti, hrozný v chvályhodných skutcích, konající divy?" (Ex 15,11)
Poznání Boha je pro člověka nejenom možné, nýbrž i nezbytné. Poznání Boha je nesmírnou výsadou a chloubou (Jr 9,22–23). V poznávání Boha je život věčný (J 17,3), přesto ho většina lidí poznat odmítá. Touto lhostejností netrpí pouze nevěřící. Mnoho křesťanů si dnes vystačí s povrchním poznáním Boha. Arthur W. Pink si tohoto úpadku velmi dobře všiml. Napsal proto knihu, která má v lidech touhu po poznání Boha prostřednictvím Písem opět probudit.
Arthur W. Pink (1886–1952) se narodil v anglickém Nottinghamu do křesťanské rodiny. V mládí ovšem vstoupil do Teosofické společnosti[1] (tehdy v Anglii oblíbené gnostické organizace). Arthur rychle stoupal v hierarchii společnosti vzhůru. Pravděpodobně by se stal vůdčí osobností spolku, kdyby Bůh ve své svrchovanosti nezasáhl. Během přípravy proslovu, který mladý Arthur hodlal přednést na setkání společnosti ve svém domě, jej hluboce zasáhl verš z knihy Přísloví 14,12: „Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti“ (ČEP). Tři dny vnitřně bojoval usvědčen mocí Božího slova a nevycházel ze svého pokoje. Nakonec během proslovu vyznal Krista prostřednictvím textu z listu Římanům 1,16: „Nestydím se za evangelium: je to moc Boží ke spasní pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale také pro Řeka“ (ČSP). Dva roky po této události (1910) se mladý Arthur vydal do Spojených států amerických, kde hodlal navštěvovat Moody Bible College (Moodyho biblickou školu), jelikož došel k závěru, že většina křesťanských vzdělávacích institutů v Anglii podlehla tlaku liberalismu a tzv. vyšší kritiky, která znehodnocovala autoritu a důvěryhodnost Božího slova. Záhy se začal věnovat pastorační, kazatelské a publikační činnosti. Střídavě působil na různých místech ve Spojených státech amerických, Anglii a Austrálii.
Arthur W. Pink, ovlivněn reformovanou a puritánskou teologií, horlivě hájil opomíjenou pravdu Božího slova ohledně Boží svrchovanosti, lidské zkaženosti a zodpovědnosti či ospravedlnění na základě pouhé víry. Zanechal nesmazatelnou stopu ve světě křesťanského myšlení a učení. Iain Murray, současný britský kazatel a spisovatel, považuje Arthura W. Pinka za „jednoho z nejvlivnějších evangelikálních spisovatelů druhé poloviny 20. století“. Ovlivnil známe kazatelské osobnosti 20. století jako např. Martyna Lloyd-Jonese či Douglase Jonese. Navzdory své rozsáhlé činnosti zemřel v ústraní roku 1952. K významným dílům Arthura W. Pinka patří knihy: The Sovereignity of God (Boží svrchovanost, 1918), Profiting from the Word (Užitek z Božího slova, 1930–32), The Life of Elijah (Život proroka Eliáše, 1940–42), Gleanings from Paul (Úvahy z Pavlových listů, 1944–49). Značná část jeho knih vznikla na základě kompil